Druhý pilíř penzijní reformy - bič, který se vám spíše vyplatí

Spořit si na penzi je otázkou přežití! Takto jednoduché konstatování lze vyslovit, při pohledu na důchodový účet ČR a demografický vývoj v návaznosti na platné zákony. Není otázkou zdali začít spořit nebo ne, ale kolik a kdy začít, spoléhat se na státní penzi je cestou k chudobě a nedůstojnému životu ve stáří.

Že je stávající státní systém výplat penzí dlouhodobě neudržitelný je fakt o kterém nepochybuje nikdo, kdo umí sečíst 1+1, prostě do systému přitéká méně peněz, než kolik z něho vytéká. Lidsky řečeno, stávající aktivně činná generace pomalu ztrácí schopnost zajistit vzrůstajícímu počtu starších spoluobčanům důstojný příjem v důchodu, respektive díky míru, kvalitní zdravotní péči a dobrým pracovním podmínkám se lidé dožívají vyššího věku a zároveň se již nerodí tolik dětí - stáváme se společností starých lidí.

Stávající mladé generace také již více přemýšlí nad pouhým bezhlavým plozením dětí a díky možnostem, které jim svobodný svět nabízí, chtějí své děti přivést do materiálně zajištěné rodiny a zároveň si chtějí onen svět více užívat a realizovat se i jinými způsoby, možností je mnohem víc než dříve. Daní za svobodu a možnosti je pak nižní počet nově narozených dětí. Tento trend lze zvrátit pouze přistěhovalectvím nebo nastavením takových podmínek, aby mladí rodili více dětí - to je však stále jenom jedna část "problému", druhou je fakt, že se jen těžko budou mladí přesvědčovat k tomu, aby plodili více dětí, pokud sami nebudou chtít, neboť život nabízí i jiné možnosti, jak se realizovat a nemít okolo sebe kupu dětí.

Tento trend však také znamená, že stávající mladé generace musí počítat s tím, že se na důchod budou muset zajistit jinak, než generace předchozí. Znamená to si začít spořit sám na sebe a čím dříve, tím lépe. Otázka je nyní ryze technická: "kam a kolik"?

Vláda Petra Nečase, přes všechna svoje negativa, byla první, která řekla "Houstone, máme problém" a navrhla řešení. Můžeme spekulovat, zdali je to řešení ideální (určitě není), faktem ale je, že se jedná o výrazný posun a já myslím, že posun k lepšímu. Když už nic jiného, tak tento krok vzbudil širokou společenskou diskuzi a donutil mnoho lidí přemýšlet o své budoucnosti ve stáří. Hodně lidí, včetně mě, se rozhodlo vstoupit do penzijních fondů a založit si penzijní připojištění nebo jinou formu životního spoření na stáří a to je rozhodně správný krok. Penzijní připojištění ve III. pilíři je tak spolu se státní penzí z I. pilíře stěžejním produktem k zajištění na stáří. II. pilíř poté vše doplňuje a nabízí další možnost jak vhodně zhodnotit dodatečné prostředky. Nabízejí se samozřejmě i jiné způsoby spoření, ať už investicemi do nemovitostí, komodit, akcií, apod. tyto formy spoření však nejsou předmětem tohoto článku.

Rozdělení penzí na 3 pilíře je dobrý nápad, který pomocí diverzifikace relativně malých úložek motivuje lidi k aktivní starosti o svoji penzi - nejsem český upachtěný opoziční politik, který nenechá nit suchou na ničem, co přijde z vlády a programově neguje všechny vládní návrhy, nicméně faktem zůstává, že největším problémem II. pilíře jsou nedotažené technické parametry a především mizerná vysvětlovací kampaň, která nedokázala lidem osvětlit podstatu a výhody II. pilíře. Jaký je to rozdíl oproti pilíři III. (penzijnímu připojištění), do kterého vstoupil téměř každý druhý Čech nebo Češka. Přitom penzijní fondy, které obhospodařují prostředky vložené do penzijního připojištění (III. pilíř), jsou vlastněny stejnými společnostmi, které obhospodařují prostředky vložené do fondů v rámci II. pilíře, důvěra lidí v tyto penzijní fondy tedy již byla vybudována a lze na ní stavět.

Základním parametrem II. pilíře je požadavek  na účastníky, aby si spořili navíc 2% ze své hrubé mzdy s tím, že jim stát k tomu předeve 3%, které již nyní platí formou sociálního pojištění (odvodu do veřejného rozpočtu) ze své hrubé mzdy. Sazba sociálního pojištění odváděného do veřejného rozpočtu je v současné chvíli pro zaměstnance 6,5% z HM a u OSVČ 29,2% z vyměřovacího základu. Pokud vstoupíte do II. pilíře, bude sazba sociálního pojištění jdoucího do veřejného rozpočtu pro zaměstnance pouze 3,5% z hrubé mzdy, dalších 5% z hrubé mzdy však půjde na váš individuální účet. V případě OSVČ budete odvádět sociální pojištění ve výši 26,2% z vyměřovacího základu do veřejného rozpočtu a 5% z vyměřovacího základu na váš individuální účet.

	Zaměstnanec	OSVČ

 ^{Tab 1: Sazby sociálního pojištění pro zaměstnance a OSVČ}

Z tohoto je patrné, že vstupem do II. pilíře vyvádíte peníze z anonymního veřejného rozpočtu na váš individuální účet, což je zásadní výhodou tohoto systému. K tomu se váže i další výhoda a to je možnost dědit naspořené peníze z individuálního účtu poplatníka. V případě sociálního pojištění odváděného do veřejného rozpočtu nemají vaši dědicové nárok na takto odvedené peníze. Jedná se právě o ona 3%, které stát převede z veřejného rozpočtu na váš individuální účet a která by jinak státu propadla. V penzijním fondu se pak tato 3% dále zhodnocují úroky, které spolu s vašimi 2% a jejich úroky činí celkovou sumu, která podléhá dědickému řízení.

Další výhodou spoření ve II. pilíři je fakt, že prostředky naspořené v II. pilíři jsou oprostěny od daně z příjmu, což například prostředky naspořené na penzijním fondu ve III. pilíři nejsou - výnosy z III. pilíře podléhají srážkové daňi ve výši 15%, podobně jako další výnosy z jiných finančních produktů (spořící účty, termínované vklady, apod.) Prostředky naspořené v II. pilíři se v období výplaty (po vzniku nároku na důchod) dále zúročují - v této souvislosti hovoří zákon o povinnosti životní pojišťovny, která bude zajišťovat výplatu důchodu, připisovat nejméně 90% úroků z investovaných aktiv, což znamená, že je zde ještě dalších maximálně 0-10% úroků, které budou součástí odměny pojišťovny - v tomto rozmezí lze očekávat konkurenční boj pojišťoven, je tedy možné, že se vnitřní uspořádání bude měnit, nemělo by ale překročit limitní hranice. Pokud si například ve II. pilíři naspoříte 1 milion a vznikne vám nárok na starobní důchod, tak životní pojišťovna, která vám bude vyplácet měsíční penzi, bude tento milion nadále spravovat, pokud jej zúročí během 1 roku o 2%, měla by vám připsat 20tis., v případě uplatnění limitního rozdělení vám však připíše pouze 18tis. (90% úroků) a 2tis. (10% úroků) bude její zisk.

Dvě následující tabulky ukazují celkový výnos při spoření prostředků ve II. pilíři nebo mimo II. pilíř. V prvním případě vám stát "daruje" 3%, které odvádíte do veřejného rozpočtu a převede vám je na váš individuální účet, váš dodatečný podíl činí 2%, ve druhém případě vám stát 3% nedaruje (musíte je ale také odvádět, zůstávají však ve veřejném rozpočtu) a vy si spoříte individuálně pouze 2% z vašeho příjmu (v tomto případě z hrubé mzdy). V obou případech tedy dodatečně spoříte 2% a odvádíte stejné prostředky - výnos ve II. pilíři je však díky oněm 3% předevedeným z veřejných rozpočtů na váš individuální úče výrazně vyšší a díky dlouhodobosti a úročení se v čase výrazně vyplatí.

Vezměme si příklad člověka, který si bude spořit 15, 20, 30 nebo 40 let a jehož příjmy jsou 15, 20, 25 nebo 40tis. měsíčně. Např. průměrný roční výnos desíti nejvýznamnějších penzijních fondů za posledních 10 let (2001-2010) se pohybuje od 2,9% do 3,6%. Roční výnosy mohou být nižší i vyšší v závislosti na momentální ekonomické situaci a cyklu ve kterém se ekonomika nachází. Jelikož se však jedná o dlouhodobou činnost, je potřeba vycházet z dlouhodobých průměrů a nepodléhat momentální stavu, který není v čase až tak rozhodující. Pro náš příklad použiji konzervativní průměrný roční výnos 2,5%.

 ^{Tab 2: celkový výnos při úložce 5% z měsíčního příjmu při ročním výnosu 2,5% ve II. pilíři (výnosy se nedaní)}

^{Tab 3: Celkový zdaněný výnos z finančního produktu (PF, spořící účty, termínované vklady, apod.) při úložce 2% z měsíčního příjmu při ročním výnosu 2,5%  (není myšleno penzijní připojištění z III.pilíře, které stojí samostatně a které je díky státním příspěvkům a možnostem odpočtu daní asi tím nejvýhodnějším způsobem ukládání prostředků do úložky Kč 2.000,-)}

Co má výhody, má i nevýhody, vstupem do II. pilíře si snižujete část složky vaší budoucí penze a to státní důchod, její snížení však pokrývá zhodnocení prostředků na individuálním účtě (3%+2%+úroky), samozřejmě v závislosti na výši vaší hrubé mzdy, respektive vyměřovacího základu a délce spoření. Systém 3+2% je pevně nastaven a nedá se měnit. Taktéž vaše dodatečné prostředky (2% z HM), které budete odvádět na váš individuální účet se stávají nelikvidními - jakmile do systému vstoupíte, tak je prostě musíte platit, bez možnosti to změnit. K penězům se vy dostanete, až vám vznikne nárok na důchod, vaši dědicové se k prostředkům dostanou po vaší smrti a to jak ve fázi spoření, tak ve fázi výplaty (u druhé jmenované je však potřeba zvolit vhodnou variantu výplaty - v tomto případě vychází nejlépe 20 letá penze, která nabízí zajištění na dostatečnou dobu života a zároveň umožňuje dědicům dědit veškeré naspořené prostředky z II. pilíře - pokud např. zemřete po 15 letech v důchodu, budou  vaší dědicové dostávat prostředky z II. pilíře ještě po dobu dalších 5 let, pokud zvolíte variantu doživotní penze a zemřete např. po 5 letech, nedostanou vaši dědicové nic, pakliže jste si nesjednali 3 letý pozůstalostní důchod. Pokud zemřete před zahájením výplaty důchodu, dostanou vaši dědicové celou naspořenou částku z II. pilíře).

Další nevýhodou oproti např. III. pilíři (penzijní připojištění, spořícím účtům a termínovaným vkladům) je nemožnost vybrat naspořené prostředky z II. pilíře najednou, výplata probíhá pouze formou pravidelné měsíční částky. Výnosy z II. pilíře je ještě potřeba ponížit o poplatky za správu vašich prostředků (toto je opět položka, která bude předmětem konkurenčního boje penzijních fondů, zákon určuje maximální hranici jakou si může PF v závislosti na investiční strategii účtovat).

Počítejme také s tím, že se u nás muži dožívají průměrného věku 74,4 a ženy 80,6 (statistika z roku 2010) a že v roce 2050 by se mohli muži v průměru dožívat 79 a ženy 85 let. Lidé, kterým je dnes padesát budou odcházet do důchodu v cca 65 letech, u žen v závislosti na počtech dětí až o 4 roky méně, generace dnešních třicátníků bude odcházet do důchodu v cca 68 letech muži i ženy stejně bez rozdílu počtu dětí.

Níže uvádím několik příkladů měsíčních důchodů podle různých parametrů. Pro výpočet částky státního důchodu pro I. pilíř jsem vycházel z předpokladů MPSV o výši státního důchodu, který bude vyplácen v závislosti na vstupu nebo nevstupu do II. pilíře, výši hrubé mzdy, datu narození, pohlaví (0 dětí) a roku odchodu do důchodu (délce spoření). Fondová složka při účasti ve II. pilíři je poté prostým rozpočítáním naspořené části z II. pilíře (viz Tab 2) a času stráveném v důchodu (viz modrá pole). Součet fondové složky a státního důchodu z I. pilíře (poníženého kvůli vstupu do II. pilíře) pak tvoří celkovou sumu. 2% spořená mimo II. pilíř jsou analogicky prostým rozpočítáním naspořené části mimo II. pilíř (viz Tab 3) a času stráveném v důchodu (viz modrá pole). Součet 2% spořených mimo II. pilíř a státního důchodu  z I. pilíře (neponíženého, neboť dotyčný nevstoupil do II. pilíře) pak tvoří celkovou sumu.

^{Tab 4: měsíční důchod při HM Kč 15.000,- a době spoření 30 let}

^{Tab 5: měsíční důchod při HM Kč 15.000,- a době spoření 15 let}

^{Tab 6: měsíční důchod při HM Kč 20.000,- a době spoření 30 let}

^{Tab 7: měsíční důchod při HM Kč 20.000,- a době spoření 15 let}

^{Tab 8: měsíční důchod při HM Kč 25.000,- a době spoření 30 let}

^{Tab 9: měsíční důchod při HM Kč 25.000,- a době spoření 15 let}

^{Tab 10: měsíční důchod při HM Kč 40.000,- a době spoření 30 let}

^{Tab 11: měsíční důchod při HM Kč 40.000,- a době spoření 15 let}

Celý systém by šel výrazně vylepšit a zatraktivnit např. zavedením možnosti výběru části naspořené částky z II. pilíře naráz v okamžiku přiznání starobního důchodu - v tomto případě se nabízí ony zúročená 2%, která jste si poctivě dodatečně spořili. V případě, že by byl systém II. pilíře povinný, tak jako je povinný I. pilíř (sociální odvody do veřejného rozpočtu) vzniknul by obrovský prostor pro penzijní fondy, které by měli dostatek prostředků ke své činnosti a mohli garantovat dlouhodobost a spolehlivost celého systému. Prostředky uvolněné poplatníky do oběhu (v porovnáním s variantou "slamák") prostřednictvím penzijních fondů by dále vytvářely multipklikační efekty a měly blahodárný vliv na ekonomiku. Možná vůbec nejlepší věcí by však byla jednota politiků a nevytváření nejistoty a negativní nálady za pomoci různých laciných předvolebních hesel o zrušení toho, či onoho - v takovém prostředí lze pak jenom stěží rozjet a dobře vysvětlit tak zásadní změnu, jakou je penzijní reforma. 

 Tam kde ostatní vidí nevýhody, tam já vidím výhody, tj. dlouhodobost spoření, nemožnost systém opustit, nesnadné vyvedení prostředků z fondu před přiznáním důchodu, atp. Spoření na důchod není spoření na televizi nebo nebo dovolenou, je to dlouhodobá systematická činnost, která má jediný cíl - naspořit a zajistit prostředky na stáří - nic víc, nic méně. Nakonec v systému I. pilíře peníze odvádíte do veřejného rozpočtu (sociální odvody) a tento systém je nesrovnale rigidnější než II. pilíř, v jehož prospěch jsou převedeny 3% z veřejného rozpočtu. II. pilíř nabízí více možností, než pilíř I.

Čím snadnější bude vyvést naspořené prostředky z penzijníh fondů před vstupem do důchodu, tím hůře pro vás a pro penzijní společnosti - míra jistoty udržení vložených prostředků v penzijních fondech totiž ovlivňuje schopnost celého systému dlouhodobě dobře fungovat a zhodnocovat vaše peníze. Investovat pravidelně částku 2% z HM respektive z vyměřovacího základu by nemělo významně zatížit rodinný rozpočet, nakonec ty peníze nevyhazujete, pouze je odkládáte a v čase zhodnocujete s výhledem jejich použití ve stáří. Ideální kombinací je tak zapojení do všech 3. pilířů a případné vytvoření vlastních dalších pilířů (investice volných prostředků do nemovitostí, komodit, atp.) Na druhou stranu, je každého věc, co se svými penězi udělá, důležité je hlavně si nějak spořit, problém vzniká v okamžiku, kdy si lidé projí své úspory a nebudou mít na stáří nic. Nechá pak stát a rodiny tyto lidi padnout nebo jim podají pomocnou ruku? A kdo to bude financovat, rodina nebo půjde pomoc z veřejných prostředků? A zaslouží si vůbec tuto pomocnou ruku ti, kteří se mohli zajistit na stáří, ale neučinili tak?

Ke stažení: xls soubor s výše uvedenými tabulkami a mini kalkulačkou důchodů

Zdroje:

důchodová kalkulačka MPSV,

úroková kalkulačka,

zákony v rámci důchodové reformy, 

demografické údaje ČSÚ,

přehled zhodnocení penzijních fondů,

bankovnipoplatky.com

úvodní obrázek: zdroj