Stížnost není brekot!

A jéje, slávisté zase brečí a stěžují si na rozhodčího. Fuuuj, ubrečenci jedni!! Sparta si stěžuje na výkon rozhodčího, Kladno si stěžuje na asistenta rozhodčího, Baník Ostrava si stěžuje na rozhodčího a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Snad každý fotbalový klub si někdy stěžuje na výkon rozhodčího, či asistenta rozhodčího. Proč? Protože se kluby cítí být poškozeni výkonem sudích, kteří jsou zde proto, aby rozhodovali nestranně a bez chyb, avšak ne vždy jejich výkon odpovídá očekávání.

Pokud hráč nepodá dostatečně kvalitní výkon, tak ho obvykle trenér upozorní, případně ho pro příští zápas posadí na lavičku. Pokud nebude trenér dlouhodobě spokojený z výkonem hráče, tak si hráč pravděpodobně pod tímto trenérem nekopne. Nejčastěji odejde na hostování, či je prodán jinam, nebo mu je ukončena smlouva, případně mu smlouva není prodloužena. Kvalita odváděného výkonu je tedy přímo úměrná jeho kariéře, ve které může postupovat následujícím způsobem:  

1. hrát pravidelně (kdekoliv a na jakékoliv úrovni dotyčný je, důležité je hrát pravidelně)  

2. hrát v kvalitním mužstvu v dané soutěži (např. v 1. lize Liberec, Sparta, Slavia, Baník) 

3. hrát v kvalitní soutěž (např. Bundesliga, Primera Divison, Premiere League) 

4. hrát v kvalitním mužstvu v kvalitní soutěži (např. FC Barcelona, Real Madrid, Bayern Mnichov, Manchester United, Arsenal, Liverpool, Chelsea)

Podobný princip by měl platit i pro rozhodčí, kde je jejich "trenérem" komise rozhodčích a ta získává podněty od delegátů, případně ze stížností od klubů, apod. Všechny tyto podklady by měly být řádně prověřeny, samozřejmě je potřeba brát v úvahu princip presumpce neviny, ale po případném zjištění pochybení je nutno konat a konat jasně a srozumitelně. Pokud chceme mít profesionální ligu s profesionálními hráči na vysoké úrovni, se zázemím pro fanoušky a chceme se přibližovat ligám od nás na západ, měli bychom také dbát na úroveň rozhodčích. Je potřeba si uvědomit, že rozhodčí mají, obzvláště při vyrovnanosti soutěže, svým rozhodováním velký vliv na výsledek a tím mohou ovlivnit např. sportovní, či finanční úspěch konkrétního klubu (kvalifikace do evropských pohárů, prémie za body, apod.). Fotbal už není "jenom" hra, ale spíše je to hra, ve které jde, od určité úrovně, o velké peníze, které jsou odvislé od výsledku týmu. Na ten má nejzásadnější vliv forma a kvalita hry týmu a jednotlivých hráčů, ale také úroveň práce rozhodčích.  

Stížnost na rozhodčího není brekot!. Je to normální vyjádření nesouhlasu s jeho výkonem a takto by to mělo být bráno a prošetřeno. Nenormální je naopak fakt, když si lidé nechají kálet na hlavu a nevyužijí svých práv. Bohužel, i 20 let po revoluci, se v našem banánistánu stydí někteří lidé přihlásit o svá práva, pokud mají dojem, že jsou jim krácena a hájení svých zájmů je některými považováno za brekot. Právem jakéhokoliv týmu, je možnost podat stížnosti na rozhodčího v případě, kdy se cítí být sudím poškozen. Vytváření tlaku na kvalitu práce rozhodčích je naprosto v pořádku. Rozhodčí si musí být vědom, že pokud nebude odvádět 100% svoji práci, o tuto práci může přijít. Rozhodčí je na tom stejně, jako jakýkoliv zaměstnanec. Pokud vy budete dělat zásadní chyby ve svém zaměstnání, pravděpodobně se s vámi zaměstnavatel rozloučí - pokud bude rozhodčí pískat chybně, neměl by mít možnost rozhodovat utkání!

Jestliže nejsou rozhodčí schopni držet krok s vývojem a se zrychlováním hry, měli by zodpovědní lidé uvažovat o zavedení metod, které budou rozhodčím napomáhat v rozhodování. Takových sporných momentů není v zápase mnoho, ale jejich nesprávné posouzení může mít zásadní vliv na vývoj a výsledek utkání. Kdy už si brontosauři ve vedení fotbalu uvědomí, že je 21. století a je možné využívat např. počítačové techniky a videorozhodčího? Není potřeba zkoumat každý strkanec, případně aut, ale například ruku, nebo faul v pokutovém území, či ofsajd, nebo zásadní faul lze takto hodnotit. Asi není problém zvládnout softwarově posouzení ofsajdu (např. každého hráče by na monitoru symbolizovala čára, která by byla rovnoběžná s brankovou čárou a při pohybu hráče na hřiští by se pohybovala buď dopředu, či dozadu a následné napsání programu pro zjištění, zdali se jednalo o ofsajd by bylo úkolem pro začátečníka v programování). Kolik omylů, kdy rozhodčí pustí ofsajd, či upřou brankovou příležitost, by to vyřešilo, je zřejmé. Argument, že by zavedení videorozhodčího mělo zásadní vliv na plynulost hry, lze taktéž s úspěchem vyvrátit. I dnes nechává rozhodčí hru volně plynout a např. žlutou kartu může udělit až po dohrání jednotlivých akcí. Ofsajd, dle výše popsaného se dá zjistit okamžitě, takže tam to plynulost neohrozí, faul může být "ohodnocen" později, stejně jako dneska a případné fauly, nebo ruce v pokutovém území mohou být taktéž odpískány, pokud si rozhodčí nebyl okamžitě jist, až po kratší době. Rozhodně je lepší nechat hráče minutu hrát a poté odpískat zpětně faul, či ruku s tím, že o prohřešku nemůže být debata, neboť existuje jasný důkaz, než se poté dlouhé minuty dohadovat s rozhodčím na hřišti, případně to řešit několik dní v médiích.